Zajímavosti

Výhody a nástrahy čínských aut: Záplava nových značek zatím cenovou revoluci nepřinesla, pár (podstatných) komplikací však ano

Na český trh se valí další a další čínské automobilky, které sice už nelákají na primárně nízkou pořizovací cenu, ale spíše oplývají zajímavým poměrem vynaložených financí a užitné hodnoty. Než ovšem pro nějakou čínu poběžíte, měli byste si uvědomit řadu odlišností, které by vás mohly později překvapit.

Zatímco dříve byly čínské automobilky spíše k pousmání, kopírovaly ty evropské a zkoušely svět zaujmout levnými až lacinými modely, o pár let později a po nevyčíslitelně obřích dotacích je všechno jinak.

Zejména v oblasti elekromobility je země oplývající největší světovou produkcí rýže o mílové kroky vpředu proti zbytku planety, ovšem z globálního hlediska tu máme určitá specifika, jistá „ale“ a také vysloveně bolístky.

Do Česka se hrnou další a další čínské značky. Co to pro vás jakožto zákazníky znamená a na co si dát pozor?

A protože se čínské vozy valí do Česka rychlostí tsunami, podívali jsme se na to, čím jsou tyhle modely specifické a proč byste neměli koukat jen na lákavý poměr ceny a výbavy nebo na dlouhou garanci.

Omezená značková síť

Pokud nepočítáme takové MG (27 poboček), které v rámci startu nabídlo participaci zavedeným prodejcům Mitsubishi, tak se u nás čínské vozy prodávají v tuto chvíli v poměrně řídké síti.

Pro nákup své vybrané číny tak musíte obvykle cestovat někam do většího města, kde se s autem naživo seznámíte. Samotný nákup se poté formalitami neliší od pořízení prakticky jakékoliv jiné značky, ovšem co když přijde na pořad dne návštěva servisu?

Některé showroomy čínských značek nemusí na někoho působit úplně reprezentativně nebo honosně, což je zase řadě lidí jedno. Například na snímku je jistá značková prodejna, kde se v přízemí vedle sebe prodávají číny za 500 tisíc i za několik milionů korun.

Jakmile totiž potřebujete odvézt auto na garančku, řešit reklamaci nebo třeba bouračku, tak už to nemáte za rohem. Schválně jsme se podívali, kolik poboček mají vybrané čínské značky působící v Česku. Mimo MG to není žádná hitparáda.

  • MG (27 poboček)
  • Omoda a Jaecoo (15 poboček)
  • Dongfeng (14 poboček)
  • SWM (13 poboček)
  • Voyah (3 pobočky)
  • BYD (2 pobočky, ale v plánu je dokonce roku asi 30)
  • Dr Automobiles (2 pobočky a 1 servis)
  • Zeekr (1 servis)
  • Maxus (1 pobočka)
  • BAIC (1 pobočka)
  • Hongqi (zatím 0 poboček, budou řešit někteří prodejci Dongfeng a Voyah)
  • Xpeng (zatím 0 poboček, chystá na začátek 6)

Pro srovnání uvedeme, že Škoda Auto má v Česku 238 poboček, Hyundai 63 poboček, Dacia 60 poboček, Renault 61 poboček, Peugeot 63 poboček a Toyota 40 poboček. Ale abychom byli fér, jsou také nečínské etablované značky, které mají v Česku jen minimum prodejen i servisů, a přesto u nás dlouhodobě fungují. Jde třeba o Teslu nebo Lexus.

Dostupnost dílů

Počítejte s tím, že každé auto včetně elektrického bude někdy potřebovat do servisu, ať už kvůli zmíněné garanci nebo nuceně kvůli nehodě. A tehdy se k výše popisované omezené servisní síti mohou přidat také trable s dostupností náhradních dílů.

Velké evropské automobilky obvykle mají obří logistické sklady plné dílů, takže na ty běžné, ale i na karosářské zpravidla nečekáte dlouho. Snad tedy s výjimkou úplně nových modelů (kde jde vše primárně do prvovýroby) a Tesly, kde je nehoda kvůli dílům a kapacitám servisů tak trochu noční můra.

Myslete na to, že auto bude potřebovat i poprodejní péči.

U čínských automobilek se nicméně reálně často stává, že na díly čekáte klidně měsíc, protože musí do Evropy připlout, projít celním procesem a dostat se k vám. Dnešní doba pochopitelně umožňuje expresní leteckou přepravu (touto cestou u nás klidně půjde Chery), ale za jakou cenu…

Pokud tedy importér nemá daný díl na skladě, tak prostě budete čekat nebo platit. A počítejte s tím, že čím více modelů importér v nabídce má, tím menší šance je, že bude mít zrovna to, co potřebujete vy. Poškodit si půl karoserie a mít vylítané airbagy u nové číny tak může být servisní zážitek.

Průměrný jízdní projev

Jak jezdí průměrná čína? Když nepočítáme prémiové či luxusní zboží, tak vlastně dost neutrálně. Prakticky všichni nabízejí čtyřválec 1,5 litru v atmosférickém nebo přeplňovaném provedení (čest výjimce Chery, Omoda, Jaecoo s 1,6 litru), nezávislé zavěšení kol a posilovač řízení s několika režimy tuhosti.

Pokud jde o převodovky, tak častou volbou je mezi automaty sedmirychlostní dvouspojka. Ve finále tak vlastně u průměrných modelů úplně na první dobrou nepoznáte, jestli z jízdního hlediska řídíte Dongfeng, SWM nebo BAIC.

Spousta cenově dostupných čínských vozů jezdí stejně neutrálně jako konkurence. Ale zase… spousta lidí potřebuje vůz z bodu A do bodu B a je jim úplně jedno, že jde o průměrné svezení.

U evropských, korejských či japonských automobilek sdílejících technologie napříč značkami to je občas to samé, protože rozdíl mezi současným Cliem a Coltem bude nulový, ovšem řídit škodovku, cupru nebo volkswagen na stejných základech může být znatelný rozdíl.

Ostatně nám stačilo srovnat Mercedes EQS SUV a Maybach EQS SUV, kde se Maybach ukázal jako vlastně o dost lépe jezdící SUV. A pokud sednete do páté Supry a BMW Z4? Rozdíl poznáte okamžitě.